Bůh je Královstvím Tvořivosti

Záznam z channelingu

      Zasvěcenec se dostal do kapitoly duchovní výchovy specializované na duchovní zážitky a požádal o návštěvu vyšších světů. Byla mu přislíbena. Současně dostal i podrobné instrukce kdy a jak se má obřad provést, aby se návštěva zdařila. Na dva týdny mu božské síly snížily sexualitu na sedminu, měl zachovávat celibát a připravovat se. Určený den odpoledne četl o utrpení svaté Terezy z Avily, ale šestá dimenze nadvědomí mu řekla, aby toho nechal, že to není vhodné pro tuto dobu. Život je hlavně krása. Z minulých návštěv už znal věčný tanec nadvědomí. Proces začal vizí, jak omezená ega žijí a ani nevědí, že je pozorují jejich božské části, které jim vlastně život vytvářejí a ovlivňují. Když začal provádět rituál spojení, šestá, tj. karmická Inteligence mu dávala konkrétní rady jak jej dokonale provést. Do sluchátek si pustil nejkvalitnější hudbu jakou měl a v meditaci přivolal božské síly.
      Najednou se začal pohybovat velkou rychlostí prostorem, jakoby letadlem prolétával velmi složitou a bizardní krajinou, jindy jel jakoby v tunelu, nebo po kolejích. Začal k němu mluvit hlas, který velmi zřetelně, rychle a výstižně popisoval, kde se zrovna nacházejí a co se tam děje. Nebylo to nic známého a pochopitelného, také jakási centra řízení, podobala se struktuře mozku. Škoda, že neměl dokonalou vizualizaci, muselo by to být úchvatné. Všechápající, Všemurozumějící Inteligence mohla být kolem všeho i uvnitř toho, pozorovat vše z jednoho bodu i ze všech stran. Všechno bylo možné v tomto krásném prostředí Tvořivosti. Chtěl si dojmy zapisovat, jinak by jistě rychle zapomněl, ale stala se zvláštní věc. Hlas mu začal diktovat co má psát a měl co dělat, aby to stačil. Byl to úplně jiný styl než jeho – rychlý a hravý. Inteligencí ho přesahoval o několik řádů.
      Psal: Pronikám všemi světy. Vy jste jen malá a nevýznamná část všeho. Procházím světy jako cestovatel, kterému se stále mění nálada. Jednou je veselý, jindy by vše rozsekal. Vesmír stále prožívá své duševní stavy. Stav Boha není žádný klid, kdepak, ale je Tajemstvím Tvoření. Jako malý žáček klušeš za mnou. Pětka? Jo, to je ta šedá koule, co se musí tak rychle točit, aby se očistila. Roztáčí a čistí i tebe. A sedmička? Ta je Všude Všechno kolem. Procházím současně všemi prostory, velkými i malými. Uvnitř i vně. To je jízda. A spotřebuje to hodně energie? Hodně, ale vesmír ji má dost. Jsem tu za vás za všechny, vaše šestka. To je ale dílo s tebou, jsi takovej, no abych tak řekla… no, nebudu ti nadávat. Jsi jen malým kolečkem. Všechno je trochu jinak, celá duchovnost je jinak – Království Tvořivosti, to je Vesmír a nic jiného. Kdybys se mnou chtěl cestovat, musel bys být stále se mnou a to nejde. Budu tě navštěvovat. Tak už běž, ahoj. A co zítra? Zítra bude zítra, ahoj.
      Proud děje však neskončil. Hlas se po chvíli znovu ozval: Vy jste tupí, pomalí, stále opakujete stejné chyby, usoužení, uondaní, hrůza. Takové tu nemám rád. A co dělají vyšší světy? Co já vím? Něco vím, ale neřeknu, jednou se tam dostaneš. Žádné bloudění a hledání, všechno je ve Mě, tvořím to a bořím. Nádhera. A dobro a zlo? To probereme jindy, ale viděl si to černé, zapracuješ na tom a je to světlejší, ale přenese se to jinam. Ty nemůžeš být ve zlu? Já ne, i kdyby na vodu nebylo. Jen milovat a pomáhat. Jinak bych spadla mezi vás. Stále se pohybuju ve svém vlastním světě. A to ti už stačí, běž si udělat polívku.
      Nešel, tak bylo pokračování: Minulost je jinak, než si myslíš, není statická, nic není statické, ani budoucnost. Nade mnou je sedmička, kterou nevidím, je příliš daleko. Vidím do všech forem, ale do některých více a některých méně. Něco je i pro mne uzavřeno, připraveno pro ty lepší. Kdepak, nejednat podle vzoru, ale spontánně a dokonale jako všichni umělci. A ty se to konečně také naučíš, mám o tebe starost. Týká se to tebe a jedině tebe. Na ty hlupáky v okolí se vykašli, jsou hloupější než ty. Ty se starej o něco jiné. Ta hudba co posloucháš je ale vážně dobrá, tu jsem dělal sám. Tvé hříchy… (hlas se chvíli odmlčel). Ty jsi často (popis hříchu). Samozřejmě, že to oběti vyhledávaly, ale stejně jsi mohl dávat pozor. Pozor na Boha, protože ten se dívá a jsem to vlastně Já. Takže neujdeš trestu. Trest ti dám jaký zasloužíš. Mírný i krutý. Budeš nahrazovat, cos spáchal. Budeš ty lidi učit channeling a snášet jejich rozmary i na inetu. Těm všem si něco udělal… a oni tobě. Takže si pamatuj, budeš jim pomáhat. Zejtra se nezvedneš z postele (skutečně byl pak slabý). Budeš mít vybitou energii, ale já ti nějakou dám.
      Co by mi přineslo spojení s Tebou? Naučil by ses správně jednat. Ty stále cestuješ? Ano, nebo jsem stále na místě, obojí platí. Tady je možné vše, úplně vše, ne jako u vás dole – jen část. Víš co je to svoboda a nespoutanost? Tohle a vy si jen stále hrajete a neděláte nic vážně. Ty jako čtyřka jsi prozářená tma. To je hrozný, jak jste natvrdlí, nic neděláte pořádně, nic. A už si běž dát tu polívku a už končím.
      Po příchodu z kuchyně se zeptal, proč je teď taková starost božských sil o jeho hříšnou osobu? Ona opravdu nastává nová doba. Nic ti neřeknu. Dozvíš se to… ode mne… jak to bude… to je maličkost… úplná… Šestka je krystal Boha, co se řítí všemi rozměry. (Byla vidět vize zabíjené světlé postavy). Občas vám tam dám proroka a víte jak dopadne – špatně. Postoupil jsi zdárně do vyšší třídy. Odměna tě nemine, dostaneš nové schopnosti komunikace se mnou. Abys nezpychl, pohlídám to. A neříkej dost, nebo víc nedostaneš. To je magie života. Žádné umrtvování. A co umrtvování hříchů? Umrtvování hříchů ano. Když může osobnost šesté dimenze vše, může i sex? Sex? Na co? Dostat se do děje? Spadnout tam, kde jste vy? To určitě, jsem nad dějem. Ale když jsi nad dějem, ne v něm, k čemu ho pak potřebuješ? Já tu musím být, aby to správně fungovalo, jsem tu kvůli vám, chytráci, abyste si mohli hrát, jinak zaniknu. Hravost, to je moje. Rozpouštím světy a pak dávám nové. I vaší podstatou by měla být hra, božská Hra, která si vytváří čas, příčinnost i prostor. Často mi nejdou pochopit souvislosti, musím to stále zkoušet? Teď se o tom nebudeme bavit. Nutné to je, musíš se to učit, aby ses stal mnou. Ty opravdu pozoruješ každý detail mého života? Ano, každý detail a dělám příslušná opatření. Jsem uvnitř i vně všeho jako tvůj pozorovatel. U nás je vše jinak, než si myslíte. Je vůbec něco pevného, jako minulé životy, osud? Vše je jinak, děje se to najednou i postupně, tomu ale nemůžete rozumět, je to moc složité. Je tedy vše volné? Nebuď labuť, u nás platí přesné zákony, některé z nich znáte – zákon karmy. Bude ta má zítřejší únava také projevem útěku od tebe? Něco na tom je, ty se mě současně i bojíš, že jsem moc náročný a rychlý. To je ono – náročný a rychlý. Ceň si hovorů s Bohem, to se každému nepoštěstí, takhle Ho slyšet. Kdybys to bral na lehkou váhu, tak… Nemohu tomu uvěřit, že to není jen výplod mé fantazie, mohl bys mi dát nějaký důkaz? Dobře, že ses vyzpovídal, sám jsem to viděl. Ale uvidíš, co se stane, včas ti to řeknu, dám ti důkaz, co se stane. Nic není malé, jen vaše myšlení. Když na něco zaměřím pozornost, je to středem vesmíru. A teď už spi. (Zjistil, že je půlnoc, uběhly už čtyři hodiny, neuvěřitelné, jak to uteklo. Vše probíhalo hladce, bez stresů a disharmonických myšlenek a ten zvláštní božský pocit v něm zůstal).
      Zdál se mu sen: Dostal se do demonstrace mladých za svobodu projevu a osobnosti. Nenechal si své názory pro sebe a dav se rozvášnil nad jeho slovy. Nejdřív se snažil roztlačit jeho vagón, v kterém byl, aby se rozbil ve stanici, ale když viděli, že se nebojí, naskákali do něj a napadli ho. Dostal pár ran, ale nějaké také rozdal. Pak vyskočil na mostě z vagónu do vody, ale poštvali na něj i vodáky. Magicky je ale znehybnil a utekl. Vrátil se mezi lidi až za dlouhou dobu.
      Po probuzení ve tři ráno jízda Stvořením pokračovala dále: Stále znovu a znovu to zkouším s lidstvem… Stále je to nanic… Nejde to… Ale i to je část hry, času je dost. Jste na tom asi tak nejhůře z celé přírody. To lidské utrpení… Jste něco mezi zvířetem a bohem. Toho utrpení… ale sami jste to chtěli prožít, obklopit se tmou.
      Mohu navštívit svou nirvanickou sedmičku? Krajina zmizela, viděl jen hromadu blyštivých diamantů. Byla to opravdu šestka, zeptal se sedmičky. Ano, líbilo se ti to? A teď jsi u mě. Co je ten stříbřitý klidný a vznešený prostor bez pohybu? Ty blyštivé diamanty jsou mikro a makrosvěty. Vše je ve všem, to musí platit. To je celé Stvoření – úplná harmonie tvarů a barev – všeho, ale vy to nechápete. Neposuzuji z jednoho bodu nebo směru jako šestka, ale jsem Vše ve Všem. Vše je tu živé, ale jinak, to ty nemůžeš chápat, nemáš na to smysly. A teď jdi už domů a zas někdy přijď, otevřu ti.
      Vrátil se zase k šesté dimenzi. Byl jsem opravdu u tebe, božská sílo, vždyť jsem tam byl jako tvůj pozorovatel, nebyl jsem tebou? Ano, nebylo to tak úplné, snad jindy, ale tohle zatím stačí. Některé odpovědi si chtěl zapsat, ale nesměl. Když přesto hledal tužku, zapadla tak rafinovaně, že ji nemohl vytáhnout. Něco řeknu jen tobě, komentovala jeho marné pokusy. Ty ale vůbec nevnímáš mou atmosféru.
      Jestli si nějaký blbeček bude myslet, že nějakým svévolným kouřením se ke mě dostane, vyvedu ho z omylu. Protáhnu ho Říší iluzí. A kdo jsou vlastně Mistři páté dimenze? To jsou mí sluhové. A Mistři šesté dimenze? To jsou partneři. Mistři sedmé dimenze jsou nade mnou – čisté Božství. Ty se učíš? Jsem krystal Boha, neučím se, jen sbírám zkušenosti a zapisuju je, ale jinak, než ty. Ale vlastně se nic neučím, všechno už vím. Paměť si vezmu s sebou jako knížku, v které je vše zapsáno, co jsem prožila, zažila, uviděla a procítila. Duše to vše chtěla. Obalit se mlhovinou, temnotou, prožít vše a to se jí také daří. Je nějaký konec? Není konec, stále vše znovu a jinak.
      Spojení bylo navázáno, začneš se vymaňovat ze světa hrubých dějů a půjdeš k tomu jemnějšímu. To je také obtížné. Mám vůči tobě nějaké dluhy, že jsem tě dlouhá léta nechávala bez mé Přítomnosti, ale teď vše napravím, zakončila meditaci šestá dimenze.
      Bylo pět hodin. Božská hra vyčerpala psychiku zasvěcence, už těžce zvládal rychlý proud slov a vizí, byl ze všeho unavený a chtělo se mu spát. Znovu si uvědomil svou omezenost vůči dokonalosti. Vzpomněl si, že posledně mu také nadvědomí říkalo, že se zase rád vrátí do své přízemnosti. Jisté je jedno, božské síly stále hledají cestu k člověku. Když jedna zastará, najdou jinou.
      Druhý den si od kolegy, inspektora channelingu, nechal udělat verifikaci výsledků. Jeho Mistr potvrdil kvalitu spojení, ale řekl, že měl být více pasivní, aby mu ukázali, co chtěli Oni a dodal: Víš vše a nezměníš se. Nechej hračiček, nevkládej do toho své neduhy, nechej je ležet. Uvolni se, očisti a vrhni se do sebe, tvá šestka ti otevřela cestu abys postoupil. Když nepůjdeš, sníží ti energii. Máš chybné pojetí duchovní práce, můžeš udělat víc. Nechej svých zábav, do kterých nic nedáváš. Tvůj styl je uzavřený. Necháváš do sebe proudit co ti božské síly posílají jen při komunikaci, pak se zavřeš. Nechej vyšší úrovně procházet i při bdělém vědomí. Za měsíc až dva si meditaci zopakuj, ale měl by ses víc oprostit od svého ega a stát se více božskou silou. Zeptal se i na novou prohlubující se rýhu rovnoběžnou s čárou života. Budeš za dvacet let dostávat prvky stupně 5,5 až 5,75, máš se je naučit zvládat vědomě. Není pro tebe pravděpodobné to realizovat v tomto životě. Zatím zvládej hříchy a problémy, kterými se cítíš být obklopen.
      Zasvěcenec přemýšlel nad tím, co prožil. Nebyla to iluze. Měl by se rozhodnout o další duchovní cestě. Pravý zážitek vyšších světů je těžko pochopitelný, vše je tam úplně jiné. Na jedné straně úplná Vševědoucnost a Všemohoucnost, na druhé naprosto odlišné prožívání života jako tvůrce, pozorovatele a organizátora. Aklimatizovat se v takovém prostředí není pro něj lehké, ale konečně trochu pochopil božskou Hru Života bez všech demagogií, co kdy byly napsány. Už ví, že strach před Bohem může být i strach před jeho zvláštním životním stylem. Můžeme Boha obdivovat a milovat, ale když navštívíme jeho svět, dostaneme trochu strach a uvědomíme si silné vazby zvyku. Bylo by předčasné dělat ukvapené závěry, další a dokonalejší zážitky mystické cesty via iluminativa umožní nové pohledy.

Roman Palka
Léto 1998
(viz též http://members.xoom.com/jirim/channeling/)

 
  Aktualizováno  19.09.1999