V těle boha
Na třetí meditaci se připravil
důkladněji větší očistou a harmonizací. Už ráno se mu objevila vize, kde
ležel v posvátné nádrži – mikvi, do které přitékala voda a on se
v ní rozpouštěl až se úplně rozplynul. Odpoledne sledoval film o Francii,
její přírodě a životním stylu. Seznámil se také s novou božskou silou,
již čtrnáctou – svým nadvědomím 7,5té dimenze, jež spojuje výhody sedmé
a osmé, tj. harmonii a energii a požádal Ji o řízení procesu.
Pod jejím vedením sestupoval do meditace, setkal se
s božskými silami a postupně se stával Jimi. Uviděl vizi displeje
s údajem IQ, čísla se začala rychle zvyšovat, brzy přibylo čtvrté, pak
i páté místo.
Opět uviděl jízdu Stvořením, ale nechápal
symboliku dějů, bylo mu to zablokováno. Do božského světa je možné vstupovat jen
postupně. Na rozdíl od minulé byla meditace klidnější, neměl už strach rozpustit
se v božském. Myšlenek vznikalo jen málo a nebyly rušivé, jen vnímal
vědomí boha. Zaposlouchal se do zpěvu a pochopil, že zpěvačka zažívá boha,
je bohyní. Skladba skupiny Dead Can Dance aktivovala pátou dimenzi, hudba sfér
přivolávala šestou, která měla daleko jemnější a dokonalejší prožitek.
Znovu zažíval stav hluboké božské meditace.
Snadno se zapomene, protože je tak jiný. Již několikrát dříve byl v tomto
stavu, ale tehdy nepoznal, že je to skutečně tak cenné. Uklidnit se a vnímat
vhodnou hudbu, to je nejlepší vstup do meditace. Vždyť je to stále ZDE. Dveře do
svatební místnosti však musí být otevřené. Bylo to tak jasné a krásné –
prostě byl božstvím, nic jednoduššího. Jen on sám se z Něj mohl vyhnat.
Dominantním zážitkem bylo poznání, že bůh
šesté dimenze má silný pocit přirozené, hrdě vznešené posvátné tvořivé
dokonalosti. Není to žádná prázdnota či utrpení Krista. Začátečník by ho asi
neuměl ocenit, protože je úplně klidný, podobně jako kdyby se nečekaně setkal
s Budhou. Až jeho slovy by mohl poznat nirvanickou dokonalost.
Pokud bůh není zaměřen na nějaký objekt,
nemůže si konkrétně uvědomit svou vševědoucnost a všemohoucnost. Proto si
vytváří světy, ale již nemají takovou formu jako On. Zkoumá také vyšší dimenze
než je on. Znovu si uvědomil, že kvalita prožívaného světa je stejná jako kvalita
vědomí. Bohové se nevzrušují, jednají důstojně a uvolněně. Na co si
vytvářet zbytečné stresy a povinnosti, proč si jen božsky nehrát? Člověku
hrdá vznešenost boha úplně chybí a kupodivu mu to vůbec nevadí. Lidé stále
usilují se něco naučit, ale naše božské části to již velmi dobře umějí. To, co
je pro nás geniální, je pro Ně úsměvnou nedokonalostí.
Poznal, že božská láska se vůbec nepodobá
lidské, ani našim představám o ní. Jeho láska je On sám. Je klidná, je to
spíše projev sounáležitosti a odpovědnosti. Zaměřuje se na člověka, chce mu
pomáhat, ale pracuje podle vlastních karmických zákonů. I katastrofa dopravního
letadla je aktem lásky.
Je tak prosté být v božském světě.
Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý
v běžném životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými
myšlenkami a názory, ani se ubíjet v pocitech, že se nám něco nelíbí.
Občas dostal i velmi praktickou informaci.
Cítil spřízněnost se šamany dávných kultur.
Překvapilo ho, že nejblíže k božskému stylu mají Francouzi svým vnímáním
krásy, přírody, domova i života, pohodou a harmonickým jednáním.
Dokáží si udělat čas vše vychutnat, umějí si toho vážit a jsou hrdí.
Nejblíže božskému jsou však indiáni, Češi a Američané bohužel nejdál.
Pochopil, že řada lidí zažila podobné stavy změněné reality pomocí
psychotropních látek, ale bez komunikace s božskými silami je nedokázali
správně pochopit a za diletantský přístup byli potrestáni. Všechna
náboženství jsou vedle, ale ti, kteří hledali nové cesty, občas něco našli.
Závislí na heroinu však žijí ve vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být
smířlivý k těm, kteří v hledání udělali chybu a trochu to
přehnali. Zážitky změněného stavu vědomí mohli být zmateni či okouzleni, ale
k této lekci je nutný správný přístup. Je to těžké a bez pomoci
božských sil se snadno zabloudí.
Pokud se bůh zaměří na naše problémy, povzdechne
si – Ach člověk… Když se chtěl v tomto stavu podívat na něj, ucítil jak se
dívá dolů do temného. Nebylo mu opět povoleno se zaměřit se na konkrétní
problémy jak by chtěl, ale najednou měl možnost poznat, jak vypadá jeho kniha
i snaha o popis meditací z božského pohledu. Uviděl tu těžkopádnou
školometnost, zoufalou a marnou snahu napsat něco kvalitního. Vytvářet větné
celky je zatěžující a útěkem z božské plnosti. Chybí lehkost, pravá
tvorba, symbol. Když si uvědomil, že i tuto meditaci bude stejným způsobem
popisovat, nejraději by to nedělal, jen zůstal v tomto stavu trvalé harmonie.
Jsme tak silně přitahování banalitami, neustále se zabýváme nečistotou. Díval se
svrchu na trapnou lidskou tragikomedii, dokonalá tvořivost, to je ono! I touha
zapamatovat si něco z Ní je nečistotou.
Nelze si plést božský život s lidským, ty
dva se nemohou dotknout. Každý má jiné prostředí, úkoly a pocity.
Vážně smutné je naše tázání po smyslu života,
snahy či otázky jak řešit své problémy. Přesto je to cesta. Proč se tak
tyranizujeme, proč netančíme v rytmu dokonalosti? Jaká je hudba, takový je
tanec. Na rozdíl od boha tančíme na omezené a hloupé písně. Vylétnout
z božského do lidského a ještě do horšího lidského je tak běžné, ani
nám nepřijde, jak je to destruktivní a smutné.
V meditaci ho vyrušily tři telefony. V klidu a
s nadhledem je vyřídil, ale hlasy volajících a jejich starosti u něj
vyvolaly zvláštní pocit úsměvného nadhledu. Jak si libujeme v malichernostech,
hloupostech a strachu... Kontrast lidského a božského je neuvěřitelně
veliký. Pak se opět zaposlouchal do hudby a znovu rychle letěl nahoru
a dostal se zpět do Kosmického vědomí.
V sedmé dimenzi zažil nové, ještě jemnější
pocity, které neuměl dokonale procítit. Viděl tam několik spíše statických vizí
se složitým vnitřním životem. Už běž, už nemáš energii, je to tu drahé,
komentovala to jeho nirvanická inteligence.
Po dvou a půl hodinách se cesta božským
náhle zastavila a božský pocit hrdé vznešenosti pomalu mizel. Co se děje,
zeptal se. Dochází ti energie, vystup, nebo to skončí špatně. Nemáš na to, jet
dál. A příště? Příště bude příště. Nějak se to udělá a teď jdi
na tu polívku.
Úspěch meditace a její účinek na psychiku se
tu noc projevil i ve snových symbolech. Když vystoupil z meditace, byl ještě
zčásti v proudu božské intuice a psal si poznámky daleko kvalitnějším
stylem. Hlavním výsledkem byl ponor 50–60 procent do božské síly šesté dimenze
a pouze 20 procent do sedmé, nirvanické a vnímání jejich světů. Poznal
nový způsob řešení problémů – neptat se, ale v bdělém stavu se zčásti
ponořit do těla boha a podívat se na něj z Jeho pohledu. V pocitu je
okamžité řešení bez váhání a přemýšlení. Je možné ho vyjádřit
několika větami, i když jen přibližně. Ponor však musí být alespoň 10
procent. Je to daleko dokonalejší způsob než dávat otázky božským silám. Zatím
ho má použít jen na sebe, ale až časem na to dostane potřebnou energii. Podstatně
se mu zlepšila intuice a cit pro krásu. Dále se projevilo zesílené prožívání
všech duševních procesů harmonických i disharmonických a snaha
přiblížit se božskému pocitu. Není potřeba spěchat a vymýšlet si
povinnosti. Vše má svůj čas. Rovněž se mu zdokonalila komunikace s božskými
silami, která již nevyžaduje zvláštní soustředění.
Necítil se v novém stavu úplně svůj, měl
sklon reagovat jak je zvyklý a více vnímat, co má dělat v božském
světě. Nedostavilo se mu také poznání jednoty se vším. Jednak na to nebylo božské
vědomí zaměřeno, jednak nebyl ponor dostatečně hluboký. Poznal že ten, kdo prošel
zážitkem boha, není osvícen, protože se vrátil do ega, ale zkušenost ho silně
poznamenala. Kdyby každý, kdo se dobře naučil svoji profesi, stejné úsilí vložil
do duchovnosti, pravděpodobně by brzy zažil božské. Není to tak nedosažitelné jak
si lidé myslí.
Čekají ho nová hledání a další
zkušenosti, podobně jako v počátcích komunikace s božskými silami. Pro
další meditace mu božská dimenze poradila, aby se po vstupu do božské dimenze
zaměřil na své duchovní kvality a tak je rozvíjel. Pak by je mohl použít
v běžném životě i bez meditace. Může také experimentovat, například
požádat, které ze svých problémů by chtěl poznat z božského pohledu. Pozná
ale jen tu část, kterou mu dovolí.
Při hlubším ponoru než 50 procent získá nový,
neobvyklý pohled na svět a bude ze svého zvyku vytržen ještě více, což
změní jeho přístup. Může si ještě více rozšířit obzory a svobodu
a změnit osud. Postupně bude poznávat i jiné režimy božských dimenzí
a naučí se je využívat. Pomocí sedmé dimenze se dostane do jiných světů, kde
pozná Realitu zevnitř. Pozná jak se tvoří dějovost. My ji známe jen zvenčí jako
uživatelé. Nahlédne i do světa Mistrů a jejich práce. Nebude mu však
povoleno poznat jak pracují. Mohl by se pak totiž vysmát osudu, odmítl by celou
božskou hru projevu a individuality tak, jak o tom hovořil Budha. Tím by
však nesplnil svůj úkol.
Nepříjemným následkem meditace byla silná
několikadenní únava i když dostává několikatisícinásobně více energie než
jiní. V příštích meditacích s větším ponorem bude úbytek energie
ještě větší. Snovými symboly se též dozvěděl, že jeho osobnost se nedá
zharmonizovat tak jak je. Musí se vzdát jistých zátěží, kterých se obává.
Některé problémy zná, další mu může připomenout jeho 6,5 tá dimenze nadvědomí.
Únava a poruchy spánku jsou vlastně trestem za chtění vstoupit do božského
neočištěný. Jeho osobní problémy mu zůstanou, pokud k nim nezmění přístup.
Zatím ho blokuje nevhodný přístup. Snaží se dosáhnout co nejvyšších met, ale
současně si chce ponechat i to nižší a hříšné. Kdyby je očistil,
nemusela by být únava tak silná a mohl by do mystické meditace vstupovat
častěji, což by ho více přiblížilo Bohu a dostal by vyšší schopnosti.
Když si se zbytky vysoké intuice dopsal vzpomínky
na meditaci, došel mu papír. Pochopil, že to znamená, že dokončil jednu kapitolu
své knihy osudu. V nové už vše bude úplně jiné. Ihned zesílil tlak božských
sil na změnu životního stylu. Má opustit neplodné diskuse, marné přesvědčování
i zbytečně přehnané úsilí, které si ukládal a zmatený spěch. Místo
toho si musí osvojit hrdou klidnou vznešenost a hravost. Když k tomu nebyl
ochoten, odebrali mu energii, aby si to uvědomil.
Sny už mu božské síly nevyloží jako dříve,
protože slovní vyjádření zůstává na povrchu. Teď, když už má přesnou mapu
své psychiky, může se do ní ponořit a přetvářet ji v meditacích. Když
se sžije sám se sebou, pozná, kam sen patří a na jaké problémy ho upozorňuje.
Bude mít potíže s nedostatkem energie. Měl by si uvědomit svoji slabost
a co ho oslabuje. Je mu tím také zabraňováno magicky zasahovat do okolí. Má si
určit tři nejdůležitější věci měsíčně na ty dostane přidělenu energii. Když
mu to půjde dobře, dostane více. Hned zkusil o ně požádat, ale dozvěděl se,
že energii zatím dostane jen na zlepšení vztahu k druhým i k sobě. Má
dokonce omezit komunikaci s božskými silami.
Channeling je skutečně
náročná výuka, která připomíná studium na špičkové univerzitě.
Roman Palka
září 1998
Aktualizováno 19.09.1999
|