Výzva pro zájemce o alikvotní zpěv

Liberec, 10. 11. 2000

Vážení zpěváci a učitelé hudby,

Hledám zpěváky, kteří by se chtěli věnovat alikvotnímu zpívání a prosím Vás, abyste o obsahu tohoto dopisu uvědomili všechny, o nichž si myslíte, že by je mohl zajímat.

Děkuji

Jan Staněk

Po patnácti letech sbormistrovské praxe jsem si v roce 1995 již myslel, že už mne nemůže nic překvapit. Když jsem ale slyšel Obertonchor Christiana Bollmanna z Düsseldorfu, byl jsem šokován. Krásou zvuku, který mohou lidské hlasy vyloudit a neuvěřitelnou čistotou ladění plynoucí ze speciální pěvecké techniky. A začal jsem se o alikvotní zpívání zajímat.

Při tomto způsobu zpěvu se uvědoměle rozezní alikvotní tóny tak, aby byly dobře slyšitelné a vytvářely ke zpívané melodii druhý hlas. Zpěvák tak zpívá dvouhlasně. Při sborovém provedení pak v důsledku fyzikálních zákonů dochází k nádherným zvukovým efektům a vzájemnému akustickému spojení všech hlasů. Kdo to neslyšel, ten si to neumí představit.

Tento způsob zpěvu je již po staletí součástí lidového zpěvu národů dálného východu (Tuva, Mongolsko) a v různých formách i meditačních rituálů tibetských a i jiných mnichů.

Hned v roce 1995 jsem začal na mém sboru (Kvintus v Liberci) a na sobě pilně experimentovat. Během několikaletého tápání jsem se zúčastnil různých seminářů (u Christiana Bollmanna v Lublani, u Sarah Hopkins v Sydney) a hlavně se mi podařilo seznámit se s Christianem Zehnderem (Švýcarsko). Letos jsem poznal i Davida Hykese (který před dvaceti lety založil Harmonic Choir, udělal s ním řadu nahrávek a objel celý svět). Každá z těchto osobností přistupuje k alikvotnímu zpívání trochu jinak: jako sólista a virtuos (Zehnder), mystik (Hykes), jogín (Bollmann), skladatel (Hopkins). Většinou (s výjimkou Hopkins a částečně i Bollmanna) okouzlují posluchače krásou samotného alikvotního zvuku, hudba u nich bývá prostředkem pro prezentaci zvuku. Teď jsem úmyslně dost přehnal: chtěl jsem jen podtrhnout, že pouze zvuk alikvotního zpěvu (ještě ne hudba) může posluchače fascinovat. A zpěvákovi poskytne nádherný zážitek.

U nás se alikvotnímu zpívání věnuje – pokud vím – jen skupina kolem Jiřího Mazánka a lidé kolem Vlastimila Marka z Prahy. A my v Liberci.

S Kvintem jsme zatím nastudovali čtyři alikvotní písničky. Kdekoliv jsme je zpívali, ruce by nám bývali utrhli, kdybychom v nich měli CD. Přes nesporný pokrok nejsem však naším zpěvem zcela uspokojen: jsme amatérský sbor a od toho se bohužel odvíjejí i možnosti a schopnosti našich zpěváků.

Sám bych ale chtěl víc: se skupinkou zkušených zpěváků společně hledat a studovat skladby, v nichž může alikvotní technika stát ve službách hudby. S touto skupinou koncertovat. Skupina nemusí být velká, 5-10 šikovných lidí. Těžiště práce v samostatné přípravě.

Hudební program ansámblu předem není – ani nemůže být – zcela jasný. Není koho kopírovat. Uvítal bych aktivitu zpěváků i v tomto směru, případně i zájem skladatelů, kteří by nám napsali muziku „na tělo”.

Představuji si, že bych pro začátek mohl zorganizovat několik setkání typu nezávazného seznamovacího semináře, na kterém bych Vám mohl pustit nějaké nahrávky, ukázat základy pěvecké alikvotní techniky a trochu Vám pomoci se ve věci orientovat. Věřím, že by se po několika setkáních mohla skupina, po jejíž existenci toužím, z některých účastníků semináře vyklubat.

Těším se na Vás!

Jan Staněk, Gen Píky 8, 46001 Liberec 1,

Tel.-fax.: 048-5114058, e-mail jan.stanek@vslib.cz
 

Jan Staněk
25. 11. 2000

Aktuální informace o Alikvotním sboru jsou uveřejňovány na samostatných sborových stránkách www.e-stranka.cz/alikvot