Hovory s Bohem

Dojmy z semináře s N. D. Walschem

Knihy N. D. Walsche na mě v minulých letech zapůsobily docela rozporuplně. Někdy jakoby ke mně skrze ně promlouval sám Život, jindy jsem vnímal jakoby spíše spisovatelovy literární manýry, které mě už docela omrzely. Na víkendový seminář s N. D. Walschem jsem přicházel bez velkého očekávání, byl jsem na tohoto pána obyčejně zvědavý. Když jsem se na semináři rozplakal poprvé, uplynulo právě 40 minut od začátku. Pak se mi to přihodilo ještě mnohokrát. Hned na úvod tedy přiznávám, že N. D. Walsch mě dokonale dostal.

Na semináři nebylo probíráno nic jiného, než co už známe z Walschových knih, ale pro mě to bylo najednou nabito magickou silou, přesvědčivostí a něhou. A taky zábavou, neboť Neale je skvělý bavič, bez problémů utáhne pozornost celého sálu tak, že lidé se každou chvíli řehtají nahlas a tleskají. A pak neznatelně zvážní a řekne něco tak něžného, láskyplného a soucitného, že mám rázem slzy dojetí až na bradě. A s potěšením slyším nenápadné posmrkávání desítek dalších lidí.

Pokoušel jsem se postřehnout mechanismus, kterým mě rozpláče, a nepodařilo se mi to. Silný citový impuls přichází úplně mimosmyslově a mimorozumově. Prostě najednou brečím a zřetelně cítím, jak moje duše vibruje pochopením, přijetím, něhou a láskou, aniž jsem si dokázal všimnout, kudy se to do mě dostalo. Tento úkaz byl tak zřetelný a tolikrát se opakující, že bych ho pro sebe skoro považoval za důkaz komunikace nadvědomím, protože do vědomí se mi to skoro pokaždé dostalo až poté, co už jsem brečel.

Poselství N. D. Walsche má pro mě zvláštní úplně osobní vůni naděje. Jeho kritika dosavadních náboženství a duchovních nauk je hojivou náplastí na moje celoživotní spirituální traumata spočívající v tom, že náboženství a duchovních nauky NEFUNGUJÍ. Přesněji, že mně nefungují. A že pokud někdo tvrdí, že jemu fungují, zvonkial to tak naozaj nevyzerá. Bůh ústy N. D. Walsche říká, že ani fungovat nemohou. Jeho nejdůležitější poselství lidstvu zní: VŮBEC JSTE MĚ NEPOCHOPILI.

To, že dosavadní náboženství a duchovní nauky moc nefungují, poznávám celý svůj dosavadní život. Troufám si tvrdit, že zrovna tuto trapnou skutečnost znám víc a líp, než většina ostatních lidí. Fakt nefungují, nemůžu si pomoct, zoufale nefungují, a pokud se to někomu nelíbí, jako že se to pochopitelně nelíbí skoro nikomu, musí sáhnout k zoufalému sebeklamu a skrze utvrzování svých žáků utvrzovat sám sebe, že to přeci všechno funguje úplně skvěle. O tuto zkušenost si sám úspěšně rozbíjím nos už dobrých 35 let – což je doba, po kterou se cítím vědomě být na duchovní cestě. Císař je nahý, připomíná N. D. Walsch. Já dobře vím, pláče moje duše.

Rozum je ostražitý, protože ví, že „kritika dosavadního stavu“ je mnohem snadnější disciplínou, než „návrh opatření“ či dokonce „realizace nápravy“. N. D. Walsch pro můj rozum cosi jako realizaci nápravy předvedl. Pozval si na podium paní, ochotnou naživo se podělit o svůj aktuální příběh. Před dvěma měsíci se dozvěděla, že její manžel, se kterým spolu postavili dům a vychovali pět dětí, má dítě s mladší přítelkyní. Její manželství se právě rozpadá, ve svých 49 letech si naprosto neví rady. Následoval několikaminutový hovor, v němž Neale nepředvedl nic jiného, než že byl v jejím příběhu dokonale přítomen spolu s ní a zrcadlil jí něhu, lásku a soucit. Tato krásná upřímná žena se s jeho neinvazivní láskyplnou asistencí před očima všech pomalu a jistě přelaďovala, zjevně z vlastních zdrojů. Terapeutický rozhovor pro mě vrcholil jejím smutným výrokem: „tolikrát už jsem v životě věřila, že to dobře dopadne, a nakonec jsem se zklamala“. Nastalo ticho, ve kterém jsem si uvědomil silnou zvědavost, jak z tohoto Neale vybruslí. Po chvíli jenom tiše řekl „to já taky“, a bylo to plné něhy a soucitu tak vrchovatě, že jsem se opět rozbrečel. Pak dodal „a nakonec jsem zatím vždycky našel motivaci to překonat“. Klientka tiše odpověděla „cítím, že ji najdu taky“ a já jsem jí to uvěřil. A bylo napraveno.

Neale je před lidmi zjevně ve svém živlu, vrcholně inspirovaný, velmi intuitivní, velmi soucitný, velmi láskyplný. Asi bych sem takové smělé tvrzení neměl psát, ale sám se dost podobně cítím právě tehdy, hladím-li klientku v terapii něhou. V takových chvílích jsem jí vděčný, že si bere něhu, která skrze mě přichází, a tím braním roztáčí nádhernou energetickou výměnu, kterou já jenom facilituji. Akorát že Neale tohle dovede bez problémů zprostředkovat několika stům lidí v sále najednou. To je produktivita! Nahlédnutí jistého spirituálního příbuzenství Terapie něhou s Hovory s Bohem mě hluboce povzbudilo.

Občas dostávám od čtenářů Spirituálních stránek zpětnou vazbu souznějící s celkově spirituálně-skeptickým laděním mých textů, což je mi na jednu stranu docela příjemné. Občas se mě ptají, jestli bych jim mohl doporučit něco, co podle mě opravdu funguje, a já si při té příležitosti uvědomuji, že pomalu nemám co, což je mi na druhou stranu už docela trapné. Tak hlásím, že teď (až do další deziluze :-) mám co doporučit – Neala Donalda Walsche a jeho Hovory s Bohem. S čistým svědomím. Za rok bude N. D. Walsch v Praze znovu, nenechejte si ho ujít.

(foto Jiří Mašek, www.osud.cz)
 

(22. 10. 2002)