Strach, hněv a smutek

Snažím se nést to stoicky, a nechtělo se mi o nich ani psát. Jednak proto, že zřetelně vidím, že nejsem sám, komu bylo tento podzim těžko po duši, jednak jsem nechtěl toto téma načínat, dokud neuvidím alespoň nějaký náznak východiska.

Pod vlivem špatné četby (skvělých knih Roberta Monroa) a po absolvování semináře jeho technik (viz www.lott.cz) jsem se vzchopil a vyslal do Vesmíru naléhavou prosbu o metodickou pomoc, o pochopení, o použitelný postup. A včera jsem měl pocit, že pomoc přišla přímo ve formě použitelné rutiny. Ne že bych byl hned po jednom dnu o její použitelnosti tak skálopevně přesvědčen, proto si dovoluji nabídnout ji zde laskavým čtenářům k otestování v tvrdé každodenní praxi.

Rutina k eliminaci strachu

• Prožitek strachu nepřispívá ke kvalitě života.
• Od určitého stupně je žádoucí učit se strach eliminovat.
• Nahlédneme-li, že cílem strachu není zlepšovat kvalitu našeho života, získáme k jeho eliminaci použitelný motiv.
• Prvním krokem k eliminaci strachu je překonání myšlenky, že strach je přítel, který to s námi myslí dobře, a proto nás v předstihu varuje.
• Druhým krokem k eliminaci strachu je připuštění možnosti, že to dokážeme. V tom je práh použitelnosti této rutiny.
• Vlastní eliminace je tím snazší, čím dříve ji provedeme.
• Démon strachu obvykle přichází s nabídkou: „Je tu pro tebe špatná správa. Chceš ji slyšet?“ nebo: „Máš problém. Zajímá tě to?“ V tuto chvíli stačí k vítězství odpověď: „NE, DĚKUJI“.
• Strach reaguje na eliminaci se zpožděním, obvykle odejde o trochu později, než by stačilo k vytvoření reflexní kladné zpětné vazby.
• Pokud nevyužijeme úvodní fáze a ze zvyku pozveme démona strachu dovnitř, doporučuje se normálně ten strach sníst – překonat ho, přiblížit se k němu, nasoukat ho do pusy, rozkousat a spolknout. Naše trávení se už automaticky postará o to, aby v odpovídající formě skončil na odpovídajících místech.
• Ostýcháme-li se strach jíst, pomůže nám myšlenka, že pokud teď nesníme my jeho, pravděpodobně začne jíst on nás.
• Zároveň s eliminací strachu se vyplatí pozvat do sebe světlý vliv shůry, například pomocí mantry.
• I světlý vliv obvykle reaguje na naše pozvání o trochu později, než by stačilo k vytvoření reflexní kladné zpětné vazby. Znamená to, že při obvyklé nepozornosti si ani nemusíme všimnout, že jsme byli úspěšní.
• Neúspěchy na cestě nácviku eliminace strachu mohou stimulovat odhodlání až k umanutosti. Od určité míry umanutosti se eliminace strachu může dařit na sto procent.

Alibistický dodatek uveřejňovatele: Výše uvedený postup je doporučen zejména tehdy, je-li zdroj strachu neviditelný a iracionální. Nedoporučuje se tímto způsobem eliminovat strach například při požárním poplachu.

Aby toho nebylo málo, uvádím zde rutinu mimozemského původu z knihy
Roberta Monroa Daleké Cesty:

Recept proti vzniku úzkostí a napětí:

Příčina, která je v pozadí všech lidských starostí, souvisí se Zákonem proměny. Někdo se bojí, že změna skutečně nastane, někdo zase, že k ní nedojde. Problémy vznikají tehdy, kdy změnám klademe odpor, nebo je naopak urychlujeme.

Na individuální úrovni se to promítá formou nejrůznějších podob nerozhodnosti. Strach se mění na strach z důsledků vlastních rozhodnutí a skutků. Pokud se rozhodnutí odkládá a zpozdí se, tlak roste. V různých částech těla se vytvářejí toxiny a dochází k výraznému snížení výkonnosti.

Posuďte následující zjednodušenou statistiku rozhodnosti. Když se rozhodujete o nějakém abstraktním problému, je padesátiprocentní pravděpodobnost, že se rozhodnete správně a konstruktivně. Rozhodnete-li se správně, vše proběhne hladce. Nerozhodnete-li se správně, ukáže se to. V této fázi je opět padesátiprocentní pravděpodobnost, že své nesprávné rozhodnutí můžete zvrátit a nahradit ho konstruktivním řešením.

Je dobré si uvědomit, že v procesu rozhodování je možnost, že se dopustíme nesprávného nezvratného rozhodnutí v nejhorším případě jedna ku čtyřem. Abyste se oprostili od strnulého stavu a uvíznutí v nerozhodnosti, přijměte postoj, že na základě pravděpodobnosti 3:1 je lepší nějaké rozhodnutí, než žádné. Jestliže se chcete bez zbytečných traumat rozhýbat, proveďte následující:

Vytvořte seznam A: Vypište vše, co ve vás vyvolává obavy, strach, nebo vám leží na srdci, ale nemůžete to ovlivnit. Nic nesvedete s tím, jaké bude zítra počasí. Jestliže najdete jakoukoliv položku, se kterou dnes nic nemůžete udělat, zařaďte ji do seznamu A.

Vytvořte seznam B: Vypište vše, co ve vás vyvolává obavy, strach, nebo vám leží na srdci a můžete to dnes ovlivnit. Udělejte pro to něco, zásadní krok nebo maličkost.

Vytvořte seznam C: Vypište všechny svoje potřeby, naděje a touhy, malé nebo velké, které se teprve mají vyplnit.

Ještě dnes proveďte tyto kroky:

1. Vezměte seznam A a roztrhejte ho na kusy. Zatímco to budete provádět, vymažte všechny uvedené položky ze svého vědomí. Proč mrhat energií a obávat se toho, co není v mé moci ovlivnit?
2. Vezměte seznam B a něco udělejte. Třeba jenom maličkost, abyste některou z uvedených položek začali řešit. Mnohé záležitosti se možná hned samy uzavřou a budete je moci uvolnit ze své mysli. Jiné ztratí na intenzitě, protože jste udělali určitá rozhodnutí a věc se dala do pohybu.
3. Ze seznamu C vyberte nejméně jednu položku a potom vykonejte, co je potřeba (něco významného anebo drobný detail), abyste se přiblížili svému cíli.

Toto opakujte každý den, dokud seznamy A a B nebudou prázdné. Dokud svou veškerou energii a vědomí nebudete moci vědomě zasvětit položkám na seznamu C.

S čistou myslí pak naplníte účel svého života jako člověk.

A proč se tento příspěvek jmenuje „Strach, hněv a smutek“? Protože s hněvem a smutkem má smysl učit se zacházet podobným způsobem jako se strachem. Do roku 2004 přeji laskavým čtenářům i sobě poněkud významnější úspěchy, než jaké se v těchto věcech dostavovaly letos.

28. 12. 2003