Karmický emocionální výčep

aneb úvaha o karmické optimalizaci

Rád bych zde popsal schéma, které se mi nečekaně vynořilo ve vědomí s nebývalou zřetelností. Pokouším se podle něj cvičně fungovat a nevypadá to úplně špatně.

Mysl člověka je obvykle zaplněna všelijakými emocemi. Z mysli pak emoce vyzařují ven do světa, jak skrze skutky, tak bezprostředním vyzařováním. Ale jak se emoce dostávají do mysli?

V naší mysli provozujeme emocionální výčep – řadu kohoutků různých barev, z nichž vytékají příslušně zbarvené emocionální výlevy. Sledujeme-li emocionální potrubí proti směru toku, můžeme si všimnout, že vede často úplně mimo naši bytost. Konkrétně bílé potrubí vede dost nahoru, černé potrubí vede dost dolů. Leccos z toho, co proteče naším emocionálním výčepem, nemusí být ani naše, může to přitékat z pěkné dálky a z nedefinovaných zdrojů.

Nicméně zodpovědný výčepní je stanoven zcela jednoznačně – jsme to my. A jenom my jsme povinni skládat karmické účty za všechno, co proteklo naším karmickým emocionálním výčepem. Uvážíme-li, že lidské emocionální výčepy jsou jedinou cestou, kudy přitékají emoce do tohoto světa, lze si uvědomit, že toto karmické vyúčtování je matematicky přesné. Míra lásky a nenávisti v tomto světě se rozúčtuje jeho jednotlivým uživatelům na základě objemů příslušných emocí, které protekly jejich individuálními karmickými emocionálními pípami.

Lze v tom sice vysledovat i jistý MLM aspekt, neboť člověk dostává bonusy i za své bližní, které k produkci určitého druhu emoce sám inspiroval, nicméně alespoň 51 % veškerého karmického vyúčtování je založeno na individuálně naměřené spotřebě.

Z toho vyplývající optimalizovaná metodika je jednoduchá. Je třeba dávat si pozor především na svůj vlastní výčep. Tmavé kohoutky při všech příležitostech utahovat, světlé pokud možno nechat stále volně téci. Teprve pak si dokážeme všimnout, jak hodně jsou pípy našeho vlastního emocionálního výčepu zarezlé a vůlí neovladatelné, a začne nám na jejich stavu opravdu hodně záležet.

(15. 2. 2004)