Létání bez pomůcek

1. Aničko, ty přeci nejsi v duchovních věcech úplný začátečník. Co tě přivedlo k channelingu? Co ti oproti tvé předchozí duchovní cestě nabídl channeling navíc?

Dříve jsem se hodně zabývala zenem, ale v zoufalé touze po poznání jsem k tomu přibrala ledacos, co se byť jen vzdáleně podobalo duchovní cestě. Zvlášť když jsem měla pocit, že mi to pomůže rozumět lidským aurám. A tak jsem hodně četla a protože mám přístup i k internetu, na nějaké konferenci mě tam vloni v květnu objevil Roman. Channeling mě naučil po telefonu, zjistil, že bych mohla dělat pokroky docela rychle, ale já jsem to používala jen tak mimochodem. Až najednou kolem Vánoc mi tak nějak přišlo, že tohle je ta cesta... například proto, že je o hodně zajímavější a rychlejší než třeba zen. A já jsem odmalička chtěla být jednička a všechno umět hned (však taky na konci rodného čísla mám 0001). Channeling mi umožňuje jít vpřed, i když je to někdy trochu šílenější, než bych myslela, že jsem schopná vydržet. Na druhou stranu ale cítím, že se něco se mnou děje, dřív jsem si připadala pořád stejně hloupě... a teď můžu poznávat krásu Boha (ale taky staleté nánosy špíny v sobě).

2. Jakým způsobem se s tebou něco děje? Jak poznáváš krásu Boha?

Obvykle a nejlépe v meditaci. Technika je jednoduchá... nejdřív se mi musí podařit urvat chraplavý rodinný kazeťák (to bývá občas největší problém) a pustit nějakou vhodnou hudbu (ono by to šlo i bez toho, ale hůř). Potom si sednu nebo lehnu na postel (podle momentálního fyzického stavu). Vlastně ještě předtím se pomodlím. Teď už zbývá jen zavřít očka a zavolat si třeba Nadvědomí (ale o mě se teď stará INRI). No a pak už jen vnímat pocity a vize a poslouchat hudbu, občas i Jejich komentáře... a hlavně nesnažit se si všechno zapamatovat, nejde to. A popisovat to je taky dost obtížné. (Můžu ti říct, jak vypadá jablko, ale nikdy ti nevysvětlím, jak chutná, jak by řekl klasik.) Každá meditace přináší nějaké poznání (ale zdaleka nemusí být příjemná ani meditace, ani to poznání, zvlášť když jejím předmětem je moje maličkost). Důležité je to všechno prožít, ty nepříjemné věci odmítnout a odhodit a vyměnit je (když ne napořád tak aspoň na chvíli) za Lásku, Čistotu a božskou Dokonalost. (Ono to jde i natrvalo. Jenže to se lehko řekne, hůř udělá.) Ale výsledek vždy stojí za to...

3. Když si normální člověk pustí hudbu, pomodlí se, zavře očka a zavolá si Nadvědomí, nestane se vůbec nic. Možná si trošinku zahalucinuje, ale rozhodně nikam moc vysoko neulítne. Dokážeš vyjádřit, jak daleko či vysoko v meditaci dolétneš? V čem spočívá to chnnelingové kouzlo, které ti umožňuje DOLETĚT TAK VYSOKO?

Víš, jedna z mých vlastností je možná až šílená odvaha. Nebojím se toho, co přijde, takže nejsem zablokovaná tolik jako ten „normální člověk“, který se vždy trochu obává neznámého. Já skáču do všeho po hlavě. Tak to je první důvod, zato teď si budu připadat, že se nechutně vytahuju. Ale prostě je to tak – mám za sebou už pěkných pár inkarnací a to s sebou nese duchovní vyspělost... a tedy i některé schopnosti, které normální lidi nemají. Vlastně mají, ale taky zablokované. Jestli a jak se s tím vypořádají, to už je jen na nich. Ale dříve či později to dokážeme všichni. Další důležitou věcí je také víra – pokud budeš věřit, že vylétneš vysoko, tak se ti pravděpodobně podaří. Kdežto pochyby tě svou tíhou spolehlivě přidrží při zemi. Ovšem to platí všude, nejen u channelingu. Taky hodně záleží na momentálním stavu. Je rozdíl, jestli létáš po deseti hodinách spánku nebo deseti hodinách ve škole. A s myslí jasnou a hlavou vztyčenou dojdeš určitě dál, než v těžké depresi. Vyjádřit, jak vysoko se dostanu, to asi dost srozumitelně nedokážu. Pokud někomu pomůže oficiální hierarchie (max. 78 % do 9. dim.), má ji k dispozici... ale kdo neví, těžko si pod tím něco představí (dokonce i kdyby přečetl sebrané spisy Romana Palky a ovládal tedy veškerou teorii, moc mu to nepomůže).

4. Mně se normálně dělá špatně. Před pár měsíci jsem „doletěl“ na 46 % do 5,5 dimenze, pomáhal jsem si marihuanou, a dodnes jsem se z toho úplně nevzpamatoval. Ty opravdu létáš bez pomůcek? Bez jakýchkoliv halucinogenů? Čím to je, že tebe tyto cesty nerozkládají?

Halucinogeny opravdu nepotřebuju, vůbec s nimi nemám praktickou zkušenost. Ale ještě tak dva dny při úletu si vždy připadám jak mrtvola... únava, vyčerpání, někdy i šok... ale stojí to za to.

5. Na jedné ze svých mála cest do nebes jsem dostal zřetelnou inspiraci, že „technologie létání bez pomůcek je lepší alternativou budoucnosti lidstva a její vývoj je pro nás legitimním základním výzkumem”. Ty jsi právě v tomto létání bez pomůcek mimořádně dobrá. Znovu se ptám – odpusť mi mou nechápavost – jak to děláš? Co bys poradila těm čtenářům tohoto textu, kteří touží vzhůru, ale bez pomůcek se téměř neodlepí od země (mezi něž počítám také sebe)?

Myslím, že pro začátek se nikdo nemusí bát menší dávky halucinogenu, může-li mu pomoct. Časem bude potřebovat stále menší dávky a ještě později to půjde samo. Aspoň takhle nějak to prý funguje. Pokud se někomu takové pomůcky nelíbí, četla jsem, že zajímavých výsledků bylo dosaženo například dlouhou hladovkou, která tělo utlumí. Ale to jsou o mnoho bezpečnější ty halucinogeny, které se stejně používají jen dočasně.

Dá se očekávat, že lidstvo jako celek spěje vpřed, takže časem žádné pomůcky nebudou potřeba... ale lidí, kteří se bez nich obejdou už dnes je stále málo.

6. Tak dobře… a jak si vysvětluješ téměř pravidelný výskyt nepříznivých duševních a energetických stavů po channelingové meditaci?

Tam „nahoře“ působí jiné, jemnější energie než tady dole... je to tedy způsobeno zejména jejich nekompatibilitou. Já to beru jako nutné zlo – můžeš si užít, můžeš se poučit, ale měl bys za to taky něco zaplatit. Vlastně je to taková „daň z rychlého postupu“. Platí to přece i pro náš svět. Když uběhneš pár kilometrů maximální rychlostí, taky se nebudeš cítit odpočatý. Když půjdeš pomalu, nic se s tebou dít nebude. Ale pokud budeš trénovat, časem tě nebude běh stát tolik úsilí. První úlet tě taky vyčerpá mnohem víc než dvacátý (zřejmě je to ale způsobeno i počátečním šokem). A nakonec uběhneš maratón bez námahy. Nebo se tvá aura zjemní a aklimatizuje tolik, že budeš moci pobývat nahoře bez rizika ztráty energie. Ale to už se ti nebude asi líbit tady na zemi... uvidíme...

7. Co bys vzkázala všem těm, kteří opravdu chtějí se sebou něco duchovně udělat?

Nejdůležitější je pokora a láska. Když něco děláš, dělej to vždy naplno a pořádně. Soustřeď se. Nikomu neubližuj a nech Vesmír žít – nedělej nic agresivně a nebuď sobec. Potom se stane, co se má stát a ty najdeš co hledáš.

(Tázal se Jan Havelka, jaro 2000)